Od prosince posílí náš nadační tým digitální analytička a zakladatelka neziskové organizace Czechitas Dita Formánková. V Nadaci zasedne ve správní radě a zároveň bude odpovědná za novou strategickou linii celoživotního vzdělávání. Dita se v oblasti vzdělávání pohybuje dlouhodobě. Czechitas totiž už více než deset let mění tvář českého IT a pomáhá ženám objevovat svět digitálních technologií.
Posun strategie Nadace České spořitelny směrem k celoživotnímu vzdělávání je spojen s vaším příchodem do Nadace i její správní rady. Na co se tedy můžeme těšit?
Většina dospělé populace v České republice nemá motivaci se učit navzdory době, kdy technologie mění svět práce rychleji, než stíháme reagovat. Právě lidé, kteří se vzdělávání spíše vyhýbají, nebo v něm nevidí smysl, budou změnami zasaženi nejvíce. Primární strategický směr bude změna kulturního narativu o učení. V Česku je učení spojeno se školou nebo povinností. Chceme posilovat zvídavost a adaptabilitu jako běžnou součást života a zásadně zvýšit účast v celoživotním vzdělávání jak u široké veřejnosti, tak u specifických skupin.
Bylo to jednoduché a krátké rozhodování vstoupit do Nadace a zaštítit celý nový a významný směr?
Tenhle směr, celoživotní vzdělávání, potřebuje silný mandát, kompetenci i odvahu. A Nadace to splňuje. Je to nezávislá organizace, která má dlouhodobou vizi, silnou značku a dopad v oblasti vzdělávání, velmi dobře pracuje s daty, systémovými změnami a partnerstvími, a nebojí se jít proti proudu a otevírat témata, která jsou nepohodlná, ale nezbytná. Mně osobně to dává hluboký smysl a těším se, že můžu propojit dvanáct let práce v oblasti digitálních dovedností, inovací a vzdělávání dospělých s prostředím, které má ambici ovlivňovat společenský trend, ne jen jednotlivé projekty.
Co si vy osobně představujete pod pojmem celoživotní vzdělávání?
Vnímám ho jako formu životní odolnosti. Budeme žít déle, technologie nám budou měnit práci během let, nikoli dekád. A většina z nás změní obor několikrát za život. Učení je základní předpoklad, jak zůstat relevantní, profesně i lidsky. Není to věc, která se děje jen ve škole, ale i v neformálním prostředí, a především ve vlastní iniciativě.
Kdybyste se mohla vrátit do školních let a poradit svým učitelům, jak u dětí probudit celoživotní touhu po vzdělávání, co by to bylo?
Řekla bych, že klíčem jsou tři věci: zvídavost, bezpečí a smysl. Motivace k učení nevzniká z povinnosti, ale z pocitu, že mi někdo věří, že mohu zkoušet a že chybovat je součást procesu. Že učení je objevování, upřímný zájem věci prozkoumat a pochopit, ne test. Děti potřebují zažít radost z toho, že něco pochopí. Potřebují vidět, že na jejich otázkách záleží. A potřebují prostředí, kde je větší odměnou pochopení než správná odpověď. Moderní vzdělávání se dnes ubírá přesně tímto směrem, pracuje s kompetencemi, se sebepojetím, s experimentem a s kvalitou vztahů.
Jak na sobě právě teď pracuje a dál se vzdělává Dita Formánková?
Většinu času věnuji technologickým změnám, momentálně AI, datům, dopadům na práci a leadership. Každý týden testuji nové nástroje, sleduji výzkumy a přemýšlím, jak je propojit s praxí firem a veřejných institucí. Zkoumám teď, jak se učit digitální dovednosti a jak se efektivně odnaučovat. Většinu informací čerpám z newsletterů, podcastů, konverzací s AI, ale miluju i papírové odborné knihy a diskuzi s experty. To všechno mi pomáhá zůstat adaptivní v době, která se rychle mění.