Aktuální výstupy akademického výzkumu vědců z Institutu politických studií Univerzity v estonském Tartu pro nadaci Erste Foundation ve spolupráci s Českou spořitelnou přinesly zajímavá zjištění o finančním wellbeingu. Jaký je vztah mezi subjektivním pocitem finančního wellbeingu a objektivními finančními daty? Co si vlastně pod slovem wellbeing představit a je finanční zajištění předpokladem obecného wellbeingu?
Výzkumníci Leonore Riitsalu, Kristiina Vain, Rauno Pello, Mihkel Solvak a Adele Atkinson se zabývali složitou problematikou obecné definice finančního wellbeingu. Nově ho i díky 630 rozhovorům popsali nejen jako bohatství, ale hlavně jako pocit bezpečí, svobody a radosti ze života. U respondentů se velice často setkávali s úzkým propojením finančního wellbeingu s obecným wellbeingem. Zjednodušeně řečeno – řada odpovědí se vztahovala k tomu, že abych se měl a cítil dobře, musím být finančně zajištěný. Na druhou stranu se ale objevily i názory, že „peníze mají na lidi negativní vliv, nedělají je šťastnějšími“. Jednoznačným předpokladem obecného wellbeingu se ukázalo zdraví, a to nejen zdraví nás samotných, ale i zdraví našich blízkých a přátel.
Ve druhé části studie se výzkumníci zaměřili na vztah mezi subjektivním finančním blahobytem a objektivními finančními údaji. Jde o první podobnou studii na světě, odpovědi 6 220 zákazníků České spořitelny byly s jejich souhlasem spojeny s údaji z jejich bankovních účtů za období 14 měsíců.
Hlavní výstupy výzkumu:
- Bezpečí je zásadní (nikdo nemůže být opravdu svobodný nebo si užívat bez pocitu jistoty a bezpečí)
- Nejstarší skupina respondentů (65-75 let) vykázala nejvyšší míru finančního wellbeingu a naopak nejnižší míru finančního stresu
- Muži hodnotili svůj finanční wellbeing jako vyšší ve srovnání s ženami, při shodném objemu peněz na účtech, úspor a investic
- Zásadní vliv na finanční wellbeing mají aktiva (vše co jedinec vlastní a co mu může v budoucnu přinést ekonomický prospěch). Čím více aktiv, tím vyšší míra finančního wellbeingu.
- Aktiva mají na finanční wellbeing jedince větší vliv než pasiva (závazky, dluhy, půjčky…).
- Lidé, kteří nemají úspory hodnotí svůj finančí wellbeing lépe než ti, kteří mají malé úspory. Finanční wellbeing se nezvyšuje s vyšší hodnotou úspor.
- Lidé s vyšší mírou finančního wellbeingu mají více peněz, méně sahají po spotřebních úvěrech a častěji investují.
Hlavní výstupy výzkumu:
- Bezpečí je zásadní (nikdo nemůže být opravdu svobodný nebo si užívat bez pocitu jistoty a bezpečí)
- Nejstarší skupina respondentů (65-75 let) vykázala nejvyšší míru finančního wellbeingu a naopak nejnižší míru finančního stresu
- Muži hodnotili svůj finanční wellbeing jako vyšší ve srovnání s ženami, při shodném objemu peněz na účtech, úspor a investic
- Zásadní vliv na finanční wellbeing mají aktiva (vše co jedinec vlastní a co mu může v budoucnu přinést ekonomický prospěch). Čím více aktiv, tím vyšší míra finančního wellbeingu.
- Aktiva mají na finanční wellbeing jedince větší vliv než pasiva (závazky, dluhy, půjčky…).
- Lidé, kteří nemají úspory hodnotí svůj finančí wellbeing lépe než ti, kteří mají malé úspory. Finanční wellbeing se nezvyšuje s vyšší hodnotou úspor.
- Lidé s vyšší mírou finančního wellbeingu mají více peněz, méně sahají po spotřebních úvěrech a častěji investují.