Společně s naším partnerem Eduzměna, ředitelkami a učitelkami škol z Kutnohorska a dalších 4 regionů, kam se Eduzměna šíří, jsme v dubnu vyrazili do Nizozemí. Cílem cesty bylo načerpat inspiraci v zemi, která má vynikající výsledky zejména v oblasti well-beingu žáků. Během pěti dní jsme navštívili deset škol a dovezli si zpět řadu zajímavých poznatků a postřehů.
„Na první místě je tu well-being a teprve pak výsledky,” popsala svoji zkušenost z Nizozemska projektová manažerka Nadace České spořitelny Kateřina Šaldová. Ředitelka základní školy KC Troubadour ve vesnickém regionu poblíž Utrechtu tvrdí, že pokud děti nejsou v klidu, necítí se bezpečně, nevnímají, že jim dospělí věří, tak nepodávají výsledky, jaké by mohly. Ve škole De Meerpaal v Haagu v rámci rozvoje well-beingu děti chodí o větších přestávkách povinně ven za jakéhokoliv počasí, den jim zpříjemňují dva psi a školní ovečky, ale hlavně tu učitelé opravdu jsou pro „své děti“, pro „svůj tým“. Celý sbor prošel důkladným školením. „A také kolegům říkám, že 80 % chování ve třídě zrcadlí to, jak se chová učitel,“ uvedla ředitelka školy.
Školy v Nizozemí se zaměřují na rozvoj silných stránek dětí. „Orientace celé společnosti je na řešení, ne na to, proč věci nejdou dělat, což dobře souzní i s tím, co razíme v Nadaci,“ řekla Šaldová a pokračovala: „Žáci spoluvytvářejí pravidla fungování třídy, mají možnost bez obav vyjádřit, když se jim něco nelíbí. Na řadě škol navíc používají takzvaný emoční barometr – jednoduchý semafor, díky němuž mohou děti i dospělí vyjádřit, jak se cítí. Pokud pak někdo nemá zrovna svůj den, ostatní to respektují.“
V Nizozemí není výjimkou, že ředitel osobě vítá ráno děti při příchodu do školy, vymění si s nimi pár slov, nebo že pořádá pravidelné ranní kávy s rodiči. Škola tu totiž funguje i jako komunitní centrum, pořád se tu něco děje. Odpoledne patří kroužkům, nebo jak v Nizozemí říkají – „práci s talenty“.
Ani tady ale není všechno růžové. Podobně jako v jiných zemích EU, výsledky mezinárodních testů vzdělávacích výsledků PISA místních dětí dlouhodobě klesají. Nizozemské školství aktivně hledá příčiny, a právě podpora well-beingu je jednou z přímých reakcí. Dále se ale snaží například zvyšovat kvalitu napříč školstvím a posilovat roli školní inspekce. Způsob řízení vzdělávací politiky je zde zcela odlišný než u nás. Tzv. school boards plní roli „středních článků“, které pomáhají školám zejména s nepedagogickými činnostmi (personálie, péče o majetek, finanční a právní záležitosti). V poslední době se ale i více a více angažují v debatách o tom, jak má vypadat kvalitní školství. Zároveň čelí kritice, že jejich udržování je drahé a často neefektivní. Pro ředitele jsou ale school boards obecně velkou oporou a partnerem.
Školy v Nizozemí se zaměřují na rozvoj silných stránek dětí. „Orientace celé společnosti je na řešení, ne na to, proč věci nejdou dělat, což dobře souzní i s tím, co razíme v Nadaci,“ řekla Šaldová a pokračovala: „Žáci spoluvytvářejí pravidla fungování třídy, mají možnost bez obav vyjádřit, když se jim něco nelíbí. Na řadě škol navíc používají takzvaný emoční barometr – jednoduchý semafor, díky němuž mohou děti i dospělí vyjádřit, jak se cítí. Pokud pak někdo nemá zrovna svůj den, ostatní to respektují.“
V Nizozemí není výjimkou, že ředitel osobě vítá ráno děti při příchodu do školy, vymění si s nimi pár slov, nebo že pořádá pravidelné ranní kávy s rodiči. Škola tu totiž funguje i jako komunitní centrum, pořád se tu něco děje. Odpoledne patří kroužkům, nebo jak v Nizozemí říkají – „práci s talenty“.
Ani tady ale není všechno růžové. Podobně jako v jiných zemích EU, výsledky mezinárodních testů vzdělávacích výsledků PISA místních dětí dlouhodobě klesají. Nizozemské školství aktivně hledá příčiny, a právě podpora well-beingu je jednou z přímých reakcí. Dále se ale snaží například zvyšovat kvalitu napříč školstvím a posilovat roli školní inspekce. Způsob řízení vzdělávací politiky je zde zcela odlišný než u nás. Tzv. school boards plní roli „středních článků“, které pomáhají školám zejména s nepedagogickými činnostmi (personálie, péče o majetek, finanční a právní záležitosti). V poslední době se ale i více a více angažují v debatách o tom, jak má vypadat kvalitní školství. Zároveň čelí kritice, že jejich udržování je drahé a často neefektivní. Pro ředitele jsou ale school boards obecně velkou oporou a partnerem.
Jaké hlavní inspirativní postřehy účastníci cesty zaznamenali?
- Dítě a jeho potřeby jsou středem zájmu.
- Prvořadý je well-being, výsledky vzdělávání se dostaví<./li>
- Orientace na řešení, ne na to, proč věci nejdou.
- Škola jako komunitní centrum – ranní setkání s rodiči u kávy není ničím výjimečným.
- Podpora škol přes tzv. school boards – zásadní ulehčení administrativní a provozní zátěže ředitelům.