Tak obrovskou podporu od Čechů jsem nečekala, přiznává Marina z Ukrajiny

Sedmatřicetiletá Marina utekla z Doněcké oblasti na východě Ukrajiny hned pár dní po vypuknutí války. Na velké rozmýšlení nebyl čas, sbalila jen to nejnutnější a společně se svým osmnáctiletým synem Olegem přicestovala do Prahy. Její matka tu už několik let žije, a proto Marině a svému vnukovi pomohla dostat se rychle do bezpečí. Marina je jednou z obyvatelek hotelu SIMI, kde naše Nadace společně s Českou spořitelnou a Buřinkou hned pár týdnů po ruské invazi nabídla chráněné bydlení a další podporu víc než stovce ukrajinských uprchlíků. Jeho chod a starost o migranty zajišťuje Sdružení pro integraci a migraci (SIMI).
„Dostat se z Ukrajiny pro nás bylo docela těžké. Věděli jsme, že pojedeme do České republiky, kde pracuje moje maminka a má zde určité zázemí. Její zaměstnavatel nám velmi pomohl, když nám zaplatil cestu do Prahy autobusem. Všechno se odehrálo docela rychle, vzala jsem si opravdu jen to nejnutnější,“ popisuje Marina svou cestu. Prvních několik týdnů bydlela se synem v hostelu. Od jeho majitele se dozvěděla, že je možné ubytovat se na přechodnou dobu v pražském SIMI hotelu.
Myšlenka na ubytování ukrajinských uprchlíků přímo v prostorách Spořitelny vznikla velmi spontánně jen několik dní po začátku ruské agrese. Vedení Nadace ČS a Spořitelny odsouhlasilo rozpočet v řádu dnů, díky čemuž mohlo brzy vzniknout ubytovací centrum pro lidi prchající před válkou. Dnes zde bydlí kolem osmdesáti uprchlíků, naprostá většina z nich jsou maminky s dětmi nebo i těhotné ženy.
Jedna velká rodina
Tým SIMI hotelu poskytl Marině a Olegovi veškerou podporu. Měli zajištěnou nejen střechu nad hlavou, ale i jídlo a asistenci s nezbytnou komunikací s úřady a s vyřízením administrativy. „Velmi cenná byla pomoc psychologická. Když se někdy někdo z nás necítil dobře, měl špatnou náladu, děvčata z týmu nás v tom nikdy nenechala samotné. K psychologovi jsme chodili pravidelně a myslím, že sám po našem sezení potřeboval mluvit s psychologem. Vznikla tu taková jedna velká rodina, a tak zároveň podporujeme jeden druhého,“ líčí Marina, jak se vypořádává s prožitkem válečného konfliktu a svým přechodným domovem. „Nechtěli jsme tu celé dny jen tak nečinně sedět, takže pomáháme s úklidem i s dalšími věcmi, které jsou potřeba. Je tu spousta žen s malými dětmi, takže vypomáhám třeba s hlídáním,“ dodává Marina s tím, že ve volných chvílích ráda poznává město. Hodně chodí na procházky Prahou, Staré Město už prochodila křížem krážem, a protože má ráda parky, chodí často tam. „Mezi stromy si odpočinu. Ráda jezdím tramvají, z ní se město poznává o něco rychleji.“
První slovo bylo děkuji
Marina si dobře uvědomuje své jazykové limity. Angličtinou se domluví, ale čeština je pro ni při hledání práce mnohem důležitější. Když má příležitost, snaží se mluvit se známými česky. Má radost z malých pokroků, když Češi nemluví příliš rychle, je schopná jim porozumět. První slovo, které se tu naučila, bylo děkuji. „Uvažuji o tom, že se zapíše do kurzu češtiny. Když budu umět lépe česky, pomůže mi to i při hledání zaměstnání.“
Marinin syn Oleg na Ukrajině dokončil střední školu a uvažuje o tom, že by studoval na univerzitě. Tým v SIMI hotelu mu pomohl zorientovat se s nabídkou vysokých škol, kde by se daly studovat informační technologie. „Letos už přihlášku nestihl podat, ale rád by skládal přijímačky příští rok. Angličtinu zvládá hravě a našel si i kamarády, se kterými často procvičuje češtinu,“ říká s pýchou Olegova matka. Chtěla by Čechům poděkovat za to, jak zde její rodinu přijali a jak nezištně ukrajinským válečným uprchlíkům pomáhají. „Většina lidí nám velmi pomáhá, nemám žádné špatné zkušenosti. Samozřejmě existují i lidé, kteří nás tu neradi vidí. Měli jsme to štěstí, že jsme se setkali s naprosto úžasnými lidmi. Upřímně jsem ani neočekávala, že ze strany Čechů přijde tak obrovská podpora,“ říká s dojetím Marina. Dokud válka neskončí, zůstane se synem v Čechách. Jednou se ale domů vrátit chce. Byť o svůj domov ve válce přišla…
O SIMI hotelu
SIMI hotel poskytuje ubytování pro více než 100 ukrajinských uprchlíků, zejména maminkám s dětmi, které mají k dispozici samostatné pokoje a společné sociální a kuchyňské zázemí. Ubytovací centrum nabízí uprchlíkům také podporu ze strany týmu profesionálních pracovníků SIMI, kteří jim pomáhají komunikovat s úřady, školami nebo zdravotnickými zařízeními a poskytují další psychosociální podporu přímo v centru. Obyvatelé centra mají k dispozici také společné prostory pro trávení volného času, vzdělávání, výuku češtiny, hlídání dětí nebo přístup k internetu. Provoz centra společně financují Česká spořitelna, Nadace České spořitelny, Buřinka a společnost Ahrend.