Strategie změny je cestou ke kolektivnímu dopadu ve vzdělávání, říká Jeremy Cox

Konzultant a lektor Jeremy Cox vedl společně s Vladimírem Kváčou dvoudenní workshop pro zástupce našich partnerských organizací a dalších nadací. Tématem akce byla podpora systémové změny, inovací a principy kolektivního dopadu.

Jaký problém jste na workshopu nejčastěji probírali?

Jasně se ukázalo, že trvalou výzvou pro všechny nejsou samotné procesy inovací. Spíše jsme řešili převádění inovativních myšlenek a metod do každodenní vzdělávací praxe. Bavili jsme se o tom, jak reálně uskutečnit potřebu systémové změny – jak udržovat a šířit inovace, aby byly přijaty celým systémem.

Liší se nějak zásadně potřeby nadací a neziskových organizací?  

Existují zároveň společné a potenciálně i protichůdné potřeby. Z pohledu celkového "vzkvétání systému" se domnívám, že nadace i neziskové organizace mají společný účel a principy, které jsou v souladu. Z hlediska přežití existuje potenciální zdroj napětí, kdy nevládní organizace musí uspokojit požadavky svých sponzorů a donoři zase musí jednat v souladu se svými správními orgány. To bychom ale brali věci za špatný konec a vždy by to vedlo k narušení důvěry a spolupráce mezi partnery a nižší optimalizaci celkových výsledků, po kterých všichni touží. Lídři musí převzít odpovědnost za to, aby toto napětí neustále a systematicky kontrolovali a zároveň čelili výzvám, které z této situace vyvstávají.  

Jaké je vaše doporučení?

Rozebírali jsme možnosti, jak vytvořit mnohem systematičtější propojení mezi mikro a makro úrovní inovačního procesu. Jednoduše řečeno to znamená, jak nastavit strukturovaný proces pro lídry, aby se pohybovali mezi prostorem inovací a prostorem systémových změn. Pak je třeba učit se, jak umožňovat inovace, brát si ponaučení a následně tyto poznatky sdílet a převádět do udržitelné systémové změny.

Existuje univerzální způsob, jak naplnit principy kolektivního dopadu?

Neexistuje žádná univerzální metoda nebo přístup k plánování projektů, který by to dokázal. Máme tu totiž co do činění s komplexním ekosystémem. Věřím ale, že existuje univerzální princip, který by zde mohl pomoci, a to naučit se strategii změny. Vychází z docela silné myšlenky, která je v kontrastu s tradičními manažerskými představami o plánování a kontrole, takže to nebudu rozvádět. Spíš vybízím čtenáře, aby se zamysleli nad tím, co pro ně znamená "učit se tvořit strategii pro změnu" a jak by ji mohli začít uvádět do praxe.