Rozhovory Nadace ČS

Štěpánka Baierlová: Komunity učitelů v pandemii neuvěřitelně posílily

Štěpánka Baierlová: Komunity učitelů v pandemii neuvěřitelně posílily
Přečtěte si rozhovor se Štěpánkou Baierlovou, která v loňském roce získala ocenění Global Teacher Prize.

Štěpánka Baierlová je učitelkou matematiky a informatiky na základní škole v Sušici. Své předměty vyučuje tak, aby v dětech probouzela touhu přicházet věcem na kloub. Jejího novátorského přístupu si všimla i porota soutěže Global Teacher Prize Czech Republic a loni jí za něj udělila druhé místo. Toto ocenění pro pedagogy podporuje i naše Nadace.

Jaký pro vás byl rok 2020 po profesní stránce?

Velmi zvláštní. Bylo to něco úplně jiného, než jsem do té doby zažila. Po profesní stránce byl ale loňský rok hodně významný. Ocenění Global Teacher Prize, které jsem loni získala, mi umožnilo být víc slyšet a dělat změny ve vzdělávacím systému. 

Jak se pandemie promítla do vašeho osobního života?

Mám už velké děti, takže jsem se mohla vrhnout do dobrovolnictví. 

Těší se vaši žáci zpátky do školy? 

Jsem ze Sušice, z menšího města, a děti se tu mohly v omezené míře setkávat i během pandemie. Je jim to ale málo, a proto se už nemohou dočkat, až se ve škole znovu setkají. Na co se těší hodně, jsou jejich další aktivity, ať už pěvecký sbor nebo sportovní kroužky.  

Baví je pořád on-line výuka? 

Jejich vůle učit se on-line už dávno odezněla. Moje zkušenost je možná trochu jiná v tom, že učím deváťáky. Čekají je přijímačky a chtějí se dostat na svou vysněnou školu, takže jejich motivace je o trochu větší. Některé děti jsou už přijaté a tolik motivované nejsou. Právě s nimi jsme dříve dělali různé školní projekty a to teď nefunguje... 

A co vaši kolegové? Jak jsou na tom s motivací oni?

I pro nás učitele je to mnohdy těžké. Třeba když si vzpomenu na loňské Vánoce. Říkala jsem si, že vypnu, uděláme si hezké svátky. Nakonec jsem ale nebyla vůbec schopná se znovu nastartovat. Člověk byl unavený, pak na chvilku vypnul a tělu se pak už prostě vůbec nechtělo se znovu pustit do práce. Na druhou stranu mám dojem, že jsme si to trochu udělali sami, že jsme to na podzim přepískli. Nebyli jsme vůbec schopni oddělovat pracovní a soukromý život. Nevím, jestli už to ostatní umí. Já se o to pořád snažím a učím se to. Ale i tak mám pocit, že pracovní část dne začíná ráno a končí až večer. 

Co si ze zkušenosti s pandemií odnesou učitelé dobrého?

Myslím si, že se naučili zvládat různé výzvy. Učitelé si nakonec poradili velmi dobře. Začátek byl velmi složitý, pro mnohé byla výuka na dálku nepředstavitelná. Když to zobecním, myslím si, že distanční výuka funguje. Existují samozřejmě i výjimky, kde to nejde tak dobře. Celkově to ale zvládáme. Moc mě těší sdílení zkušeností, komunity učitelů neuvěřitelně posílily. Když máte nějaký problém, napíšete ho do učitelské skupiny a dostanete spoustu odpovědí. Kolegové rádi předávají své know-how ostatním. Mám ještě jedno důležité ponaučení - není třeba odučit úplně všechno. Revize učiva, která je nyní na stole, je tudíž určitá správnou cestou.