Ostatní Michal Prokeš

Silvie Pýchová: Ukazuje se (ne)smysluplnost systému

Silvie Pýchová: Ukazuje se (ne)smysluplnost systému
Další z rozhovorů pro naši výroční zprávu se věnuje tomu, jak pandemie zasáhla organizace sdružené ve Stálé konferenci asociací ve vzdělávání (SKAV).

Tento rozhovor vzniká v době nouzového stavu. Jak situace zasáhla Vaši organizaci?

SKAV je složen z velmi různorodých organizací a naše spolupráce dlouhodobě stojí na koordinaci na dálku, v tomto směru se naše situace příliš nezměnila. Chybí nám ale pravidelná osobní setkávání, například každoměsíční členské konference, kde vedoucí představitelé členských organizací řeší aktuální témata ve vzdělávání. Tato setkávání jsme samozřejmě převedli do formátu videokonferencí a je skvělé, že to jde. Ale přece jen ten úplně osobní kontakt a neformální části našich setkání to zcela nenahradí. Také jsme museli zrušit, respektive přesunout na podzim konferenci Úspěch pro každého žáka, která se měla konat v dubnu a kam jsme měli domluvené významné zahraniční hosty, jako prof. Andrewa Hargreavese ze Spojených států nebo generálního ředitele finské Národní agentury pro vzdělávání Olli-Pekku Heinonena. Konference je aktuálně naplánována v původním formátu v multifunkčním sále DOX na 3. listopadu tohoto roku, ale samozřejmě počítáme s tím, že možná ani v tu dobu ji nebude možné realizovat. Nezbývá nám, než zvažovat různé varianty. Jinak bych řekla, že nouzový stav měl větší vliv na samotné naše členské organizace, jejichž jádrem činnosti je často podpora školám a učitelům, a tak musely velmi rychle zareagovat a svou podporu uzpůsobit aktuálním potřebám a převést ji do online formy.

Jaký bude mít pandemie dopad na Vaši činnost v budoucnu?

Je evidentní, že nás naučí více fungovat online, teď pro zástupce členských organizací (kterých je celkem přes 60) zprovozňujeme intranet, abychom mohli lépe organizovat spolupraci na dálku. Rovněž se díky této situaci učíme pořádat akce pro veřejnost kompletně online. V současnosti je to například speciální série pěti česko-slovenských online debat o vzdělávání. Věřím, že nás to naučí být v mnoha ohledech efektivnější, i když jakmile to jen půjde, tak určitě začneme opět organizovat akce za fyzické účasti lidí.

Co pozitivního může krize přinést? 

My se od začátku snažíme na tuto současnou situaci dívat jako na příležitost ke změně některých "zajetých kolejí" ve vzdělávání. Myslím, že to, co aktuálně zažíváme, nám může lépe nasvítit (ne)smysluplnost některých opatření v systému. Například opět vyplavala na povrch otázka významu hodnocení ve škole apod. My doufáme, že nebude tendence na tyto nové zkušenosti rychle zapomenout, jakmile se opět otevřou školy. My tyto otázky budeme určitě připomínat. To je naše role. Domnívám se také, že nám zkušenost s pandemií nechala ještě více zažít složitost současné společnosti, do které děti uvádíme skrze jejich vzdělávání: propojenost světa, nepředvídatelnost jeho vývoje, nutnost neustálé adaptace lidí na nové situace a potřeba učení se od sebe navzájem. Pokud má škola naplňovat své poslání, tak by se učitelé měli naučit dětem a mladým lidem toto zprostředkovat.

Jak podle Vás na tuto situaci zareagovaly školy, jak učitelé?

Velmi různě, ale byla to pro všechny nová a složitá situace, kdy se ze dne na den děti ocitly doma, aniž by jim reálně začaly prázdniny, naopak se předpokládalo, že se budou i nadále na dálku vzdělávat. Některé učitelské komunity okamžitě kreativním způsobem začaly hledat možnosti, jak v tom děti co nejlépe podpořit. A pro mě byl úžasný zážitek tyto komunity sledovat v jejich aktivitě. Je třeba ocenit ty školy, kde pedagogové postupovali koordinovaně, například se dokázali domluvit na jedné technologické platformě, kde se výuka pro všechny žáky odehrává. Pokud k tomu školy přistoupily tak, že se dětem školní výuka proměnila v nekonečnou dávku domácích úkolů, tak za SKAV musím konstatovat, že takto si vzdělávání na dálku nepředstavujeme. Jako problematické vnímám, že tato situace ještě prohloubila rozdíly mezi dětmi v jejich přístupu ke vzdělání (což je aktuálně velký problém České republiky). Určitě se projevily rozdíly i v dostupnosti vybavení IT v rodinách. To všechno má vliv na kvalitu vzdělávání a podpory, jaké se dětem během nouzového stavu dostává. Je potřeba toto zohlednit při jejich výsledném hodnocení a po návratu do školy. 

Když se ohlédnete za loňským rokem, kam se posunula Vaše organizace? Co Vám udělalo radost?

Loňský rok byl, myslím, pro SKAV zlomový. Zažili jsme velký růst, aktuálně už máme 31 členských organizací a další čtyři, které mají status čekatele. Stává se z nás velká organizace, a to nárokuje změnu nastavení vnitřních procesů, aby všichni měli potřebné informace a mohli se zapojit do společných aktivit. Navenek jsme, myslím, zaznamenali největší úspěch s šetřením Identifikace prioritních témat ve vzdělávání, které jsme realizovali ve spolupráci s Technologickým centrem AV ČR jako náš příspěvek k přípravě Strategie vzdělávací politiky 2030+. Celkem bylo k účasti v šetření participativní metodou Delphi přizváno přes 700 aktérů z různých oblastí vzdělávacího systému a zapojilo se do něj 275 respondentů. Jsme rádi, že tento průzkum ukázal, co považují aktéři ve vzdělávání za klíčové problémy, které je nutné řešit. Naším cílem do budoucna je ještě více podpořit jejich spolupráci.


Silvie Pýchová

Pracuje na pozici výkonné ředitelky Stálé konference asociací ve vzdělávání, jejíž desatero principů ve vzdělávání integrovala Nadace České spořitelny do své strategie jako jedno z východisek. Po studiu na Pedagogické fakultě UK pracovala jako učitelka na gymnáziu, posléze jako koordinátorka mezinárodních programů v Domě zahraniční spolupráce. V letech 2010–2016 spolupracovala s informačním centrem EDUin v úloze předsedkyně správní rady a také jako manažerka programů. V roce 2012 spoluzaložila neziskovou organizaci Centrum kompetencí, která využívá švýcarskou licenci na mapování kompetencí CH-Q. Sama je certifikovanou lektorkou a metodičkou v kariérovém poradenství a tímto tématem se rovněž zabývá ve svém doktorandském studiu na Fakultě sociálních věd UK. Dlouhodobě se také věnuje hodnocení mezinárodních projektů v oblasti vzdělávání.