Rozhovory Nadace ČS

Ředitelé nemají čas na vedení pedagogů, pohlcuje je administrativa, říká absolventka Ředitele naživo

Ředitelé nemají čas na vedení pedagogů, pohlcuje je administrativa, říká absolventka Ředitele naživo
Program Ředitel naživo vznikl za podpory naší Nadace.

Rozvoj ředitelů jako pedagogických leaderů a sledování dopadu výuky na učení žáků – takový je ve zkratce cíl dvouletého programu Ředitel naživo, který podporuje Nadace České spořitelny. Prvního ročníku se zúčastnila i Eva Smažíková, ředitelka ze ZŠ Ohradní z Prahy spolu se svou zástupkyní Janou Pelcovou.

Vy jste se zúčastnila prvního ročníku programu Ředitel naživo, co vás vedlo k přihlášení?

Ve školství jsem již přes dvacet let, z toho více než 6 let ředitelkou. Dostala jsem se do fáze, kdy škola vzkvétala, rodiče, děti i učitelé byli spokojeni, vše fungovalo. Protože jsem poměrně akční, začala jsem pokukovat po tom, co dál. Kolegové se přihlásili jako provázející učitelé do programu Učitel naživo a já jsem měla možnost poslechnout si o programu Ředitel naživo, který mě i moji zástupkyni nadchl. Nadšeně jsme se přihlásily a byly šťastné, když nás organizátoři do programu vybrali.

V čem dvouletý program spočíval, z čeho se skládal?

Byla to obrovská podpora ředitelů a jejich rozvoj jako pedagogických leaderů. Aktivit bylo mnoho, program se skládal z výjezdů, různých přednášek, workshopů. Potkávali jsme se s lidmi, se kterými bychom se jako ředitelé škol nikdy nepotkali - nejen ze sféry pedagogické, ale i z managementu, psychologie. Všichni nás směřovali k tomu, že my, jako ředitelé, jsme manažeři a zároveň pedagogičtí leadeři. Troufám si říct, že ne všichni účastníci programu si to předtím uvědomovali. Většinu práce, často nedobrovolně, nám zabírala právě ta oblast manažerská.

Kolik lidí se programu zúčastnilo a jak se vám společně pracovalo?

Do programu byli zapojeni zástupci z 25 škol z celé republiky. V programu byly zastoupené i dvě školy ze Slovenska. V rámci programu jsme též měli vytvořené svépomocné skupiny vždy pro tři školy dohromady. S ostatními řediteli jsme mohli sdílet zkušenosti, radit se. Vzájemně jsme se navštěvovali na svých školách a čerpali inspiraci. Po každém setkání nebo workshopu jsme s dalšími řediteli odjížděli nabiti informacemi a těšili se, jak to hned začneme ve školách aplikovat. To se samozřejmě ukázalo jako nereálné, ale za ty dva roky myšlenka Ředitele naživo v našich školách silně zakořenila.

Jak se tedy poznatky a zkušenosti z programu projevily ve vedení školy?

V posledním školním roce jsme se začali hodně soustředit na podporu pedagogů, což jsme dříve nedělali. Myslím si, že většina ředitelů v Česku toto cíleně a intenzivně nedělá, protože na pedagogy nemáte vůbec čas, administrativa vás pohltí. Nově jsme zavedli pedagogického mentora pro učitele. Začali jsme také s tandemovou výukou, kolegové se už nebojí ostatním kolegům otevírat hodiny, i když to chvíli trvalo. Dnes se mi stává, že jdu po chodbě a slyším, jak se učitelé baví o svých hodinách a domlouvají si, jak se v hodinách navštíví, a to je skvělé. Společně se také s kolegy bavíme o nových metodách a formách práce a čerpáme zkušenosti od ředitelů z jiných škol. Sdílení dobré praxe osciluje mezi celým sborem. 

Zmínila jste, že ředitelé jsou přetíženi administrativou. Jak vnímáte plánovaný střední článek ve vzdělávání, který by měl pomoci zejména ředitelům škol?

Já to plně podporuji a jsem v očekávání, jak to bude možná jednou fungovat. My jsme ve škole vytvořili novou pozici, která má na starosti pedagogické administrativní záležitosti pro naše učitele. Tato pozice v českých školách zatím oficiálně neexistuje. Nechali jsme se inspirovat na stážích v severských zemích, kde je tato funkce běžná. Mimochodem, ve Finsku je program podobný Řediteli naživo povinný pro všechny ředitele.

Podporujete ve škole formativní (neboli slovní) hodnocení?

To je také velké téma, které nám Ředitel naživo otevřel. Začali jsme se zabývat tím, jak bychom ho mohli aplikovat a zjistili jsme, že mnoho z nás formativní hodnocení vlastně dělá, ale ne tak dokonale, jak by to bylo možné. Kolegové se na formativní hodnocení školí, někteří slovně hodnotí. K novinkám se nestavíme direktivně, formativní hodnocení nepřikazuji celému učitelskému sboru, protože ne každý je na to nastaven. Formativní hodnocení je mi sympatické, ale jsou mi sympatické i známky, jde o to vyvážit oboje.

Co na formativní hodnocení říkají rodiče?

Reakce jsou různé. Někteří rodiče chtějí známky, někteří chtějí formativní hodnocení a někteří obojí. Mám příhodu s jedním tatínkem, který řešil, že jeho dítě nemá dost známek, že by jich měli mít dvakrát tolik. Já se mu snažila vysvětlit, že učitelka tu třídu zná a že žáky hodnotí i formativně. Tatínek na to řekl: "to je skvělé, to si je klidně formativně hodnoťte, ale my chceme ty známky." V české společnosti téma známkování rezonuje, rodiče i žáci jsou hodně směrováni na výkon a tím pádem jsou pro ně známky zatím mnohdy důležitější.

Jakým způsobem zasáhla pandemie do běhu vaší školy a co vnímáte jako výzvu v letošním školním roce?

Pandemie nám v organizaci výuky nesmírně pomohla. My jsme se za ten rok a půl posunuli tak o 10 let dopředu. Pomohlo nám to v rozvoji kompetencí, digitálních schopností, spolupráce, sdílení dobré praxe...  Mezi učiteli se vytvořila synergie, začali si sami pomáhat, sdílet, natáčet si videa. A také bylo skvělé, že jsme "sáhli" do školního vzdělávacího programu, který jsme každý měsíc vyhodnocovali, pracovali s ním. Na konci června jsme tak měli vyladěný vzdělávací program a v letošním roce s ním můžeme dál pracovat a lépe do něj implementovat požadované změny. Letos se chceme dále věnovat práci s pedagogickým sborem. A moc bych si přála, aby žáci mohli strávit celý školní rok v lavicích a aby případná opatření vůči školám byla dělaná s rozvahou.

prvni absolventi RNZ

První absolventi programu Ředitel naživo /foto: ŘnŽ/

Eva Smažíková je ředitelkou na ZŠ Ohradní na Praze 4, kde vede stočlenný tým učitelů i nepedagogických pracovníků. ZŠ Ohradní se specializuje i na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, vedle klasických tříd mají ve škole v každém ročníku 2. stupně jednu třídu pro žáky s SVP. "Víme, že tím jdeme trochu proti inkluzivnímu trendu, ale dle našich zkušeností žáci, kteří mají problémy s výukou způsobné poruchami učení a k tomu přidružené další problémy, opravdu v některých případech potřebují třídy s menším počtem žáků, potřebují bezpečné mikroklima. Integrujeme je s ostatními během volnočasových aktivit, dělají například společné projekty, jezdí spolu na výlety, lyžařské kurzy, školy v přírodě. Prostor na integraci si vždy dokážeme najít.“ vysvětlila Eva Smažíková.

Ředitel naživo je dvouletý akreditovaný vzdělávací program pro dvojice z vedení škol. Je určen pro ředitele základních a středních škol a jejich zástupce, kteří mají motivaci pracovat na tom, aby se děti v jejich školách učily naplno a s radostí a chtějí své zkušenosti sdílet.