Rozhovory Nadace ČS

Petr Curko: Experimentování a bádání žáky neomrzí

Petr Curko: Experimentování a bádání žáky neomrzí
Rozhovor s učitelem, který letos získal druhé místo v Global Teacher Prize Czech Republic.

Petr Curko učí na ZŠ Blatenská v Horažďovicích přírodopis a chemii. Jeho výuka je plná bádání a experimentování, které se mu povedlo převést i do online prostředí - jeho videa mají na Youtube tisíce zhlédnutí. Letos mu porota udělila druhé místo v ocenění pro nejinspirativnější učitele Global Teacher Prize Czech Republic, jehož generálním partnerem je Nadace České spořitelny.

Gratulujeme k ocenění v Global Teacher Prize Czech Republic. Jaký z toho máte pocit?

Českou odnož Global Teacher Prize sleduji od jejího vzniku, jelikož jsem díky ní měl rok co rok pravidelný přehled o skvělých učitelích, od nichž jsem mohl čerpat inspiraci pro svou práci. Když jsem se letos dozvěděl o své nominaci, rozbušilo se mi srdce, protože jsem najednou byl součástí něčeho, k čemu jsem vždy s velkou pokorou vzhlížel. Samotnému ocenění pak nemohu uvěřit dodnes. Na jedné straně cítím nesmírnou radost, na straně druhé pak určitý závazek do dalších let. Tímto bych také chtěl veřejně poděkovat kolegům ze školy, kteří mne po celou dobu letošního ročníku podporovali. 

Jaké bylo setkání s žáky ve škole po dlouhých měsících online výuky? Změnila se nějak jejich motivace?

Já se řadím mezi ty učitele, kteří v distanční výuce spatřovali příležitost pro evoluci českého školství. Téměř všichni jsme se posunuli v digitální gramotnosti, zlepšili jsme si organizaci času a začali jsme ještě více přemýšlet o smyslu současného způsobu výuky. Přibližně v polovině distančního vzdělávání jsem ale začal pociťovat, že jeho výhody začaly ustupovat nevýhodám. Zejména sociální kontakt se ukázal jako nenahraditelný prvek. Setkání s žáky tváří v tvář tak bylo plné radosti. Vypadá to, že většina z nich si prezenční výuky nebývale váží. Snad jim to vydrží i po zasloužených letních prázdninách. 

Své žáky učíte bádat. Dal se tento styl výuky převést do online prostředí?

Myslím si, že po uzavření škol se většina pedagogů nějakou dobu hledala, a já určitě nepatřím mezi výjimky. Online prostředí se od klasické výuky liší téměř ve všech aspektech. Najednou bylo zapotřebí změnit přístup, který jsme využívali mnoho a mnoho let. Experimentování a bádání se nakonec ukázalo jako cesta, která žáky nikdy neomrzí. Když dětem začala ubývat pracovní morálka, stačilo vymyslet zajímavý experiment a jejich pozornost byla zpět. Žákovské pokusy ale musely splňovat jednu zásadní podmínku – bylo zapotřebí je stavět na pomůckách, které má každý žák doma. A možná že právě tento aspekt zafungoval nejvíce. Děti využívaly objekty ze svého každodenního života.

 

Díky svým videím na Youtube jste se stal téměř přes noc youtuberem, sleduje vás přes 12 tisíc lidí. Co plánujete se svým výukovým kanálem dál?

Jelikož distanční výuka skončila, rozhodl jsem se, že můj Youtube kanál projde výraznou letní revizí. Sjednotím grafický styl, důkladně zkontroluji všechny náležitosti a pozměním dokonce i vkládaný obsah. Doposud jsem byl v roli učitele, který do určité míry supluje technicky méně zdatné kolegy. Stojím si ale za tím, že každý žák by měl mít toho svého učitele ze své školy. Vzdálím se tedy od role výkladové, ale o to více se zaměřím na praktické poznávání přírody a právě na již zmiňované bádání a experimentování. 

Obraceli se na vás i učitelé z jiných škol s prosbou o pomoc?

Svá videa jsem původně koncipoval jako studijní materiál pro žáky naší školy. Při zakládání Youtube kanálu jsem si ale řekl, že se pokusím pomoci ostatním, a videa jsem tak nechával veřejně přístupná. Po několika dnech se ale spustila lavina, na kterou jsem nebyl připravený. Počty pravidelných diváků se zvyšovaly závratným tempem. Téměř každý den jsem odpovídal na prosby kolegů z jiných škol, kteří se mě dotazovali zejména na záležitosti technického typu. Vysvětloval jsem způsob tvorby videolekcí, principy postprodukce či založení Youtube profilu. I přes náročnost toho všeho jsem byl rád, že i já mohu pomoci v nelehkém období našich životů.

Co vás vedlo k rozhodnutí stát se učitelem?

Již od svých mladých let mě neuvěřitelně bavila práce s dětmi, takže asi nikoho nepřekvapí, že před učitelskou kariérou jsem během letních měsíců pracoval jako táborový vedoucí. Když k tomu všemu připočteme fakt, že jsem přírodovědný nadšenec, nemohlo to asi dopadnout jinak. Zároveň jsem kolem sebe vždy slýchal, že na pedagogické fakulty obvykle chodí lidé, kteří se nedostanou na jinou vysokou školu. Svému okolí jsem tak chtěl dokázat, že se jedná o pouhý mýtus. 

Kde hledáte inspiraci pro svou výuku?

Možná to bude znít zvláštně, ale inspiraci pro výuku hledám, kde to jen jde. Při procházkách, v knihách, časopisech, televizi či na sociálních sítích. Každý nápad si následně zaznamenám a při vhodné příležitosti vyzkouším. Někdy se nový postup rychle ujme, jindy se stačí podívat na výrazy žáků a člověk okamžitě pochopí, že tudy cesta nevede. Ale to je vlastně princip vědy, kterou tak miluji. I neúspěch do lidského života patří.