Den pro školu Nadace ČS

Odborníci z praxe jsou obohacením pro žáky i učitele

Odborníci z praxe jsou obohacením pro žáky i učitele
Rozhovor se zakladatelkami platformy Začni učit, která pečuje o dobrovolníky ze Dne pro školu.

O komunitu dobrovolníků, kteří se hlásí do nového nadačního programu Den pro školu, pečuje platforma Začni učit!.  Proč se rozhodly do projektu zapojit a jaké rady od nich dobrovolníci dostávají, nám prozradily zakladatelky Začni učit! Sandra Ort Feyglová a Jana Fryzelková.

Čím vás projekt Den pro školu oslovil?

Sandra: O podobném projektu jsme uvažovaly už před 5 lety, v našich úplných začátcích, kdy Začni učit! byl ještě projekt Výluka. Tehdy Výluka umožňovala lidem si na týden vyzkoušet roli učitele, tak jako to dělá i dnes v projektu Zkus učit! Došlo nám, jak přínosné jsou pro školy a učitele návštěvy expertů z praxe. Projekt tehdy dostal pracovní název "Odborníci jako prodloužená ruka učitele" a jeho vize byla prakticky naplněna v dnešním Dni pro školu. Museli jsme se ale soustředit na svůj vlajkový projekt a rozvoj organizace, takže nakonec zůstal v šuplíku. Když přišla nabídka z Nadace, abychom se na projektu podíleli, nebylo o čem debatovat.

Dobře znáte praxi na českých školách. V čem vidíte největší přínos Dne pro školu?

Jana: V pracovním názvu našeho projektu jsme se před 5 lety snažili vyjádřit, že návštěva odborníka z praxe obohacuje to, co může žákům předat učitel. Právě učitelé jsou obrovsky zatížení objemem učiva, výchovnými procesy i administrativou, řadě z nich tak nezbývá prostor pro sledování aktuálních poznatků v oboru. Odborníci z praxe tak pomáhají učitelům ukázat žákům a studentům, co se v praxi aktuálně děje a co všechno jde v daném oboru dělat. Den pro školu může přispět i k lepšímu pochopení, proč je pro úspěch v praxi důležité se ve škole učit to či ono. Zároveň vnímám přínos i pro dobrovolníka - upoutat pozornost 30 dětí po dobu 45 minut není jednoduché. Dobrovolník díky Dnu pro školu rozvíjí sám sebe minimálně v prezentačních a komunikačních dovednostech.

V projektu se staráte o komunitu dobrovolníků. S jakými nejzajímavějšími profesemi se mohou děti a jejich učitelé setkat? 

S: My dvě konkrétně se věnujeme přípravě dobrovolníků, celkově o naši dobrovolnickou komunitu pečují naše tři skvělé kolegyně ze Začni učit! – Radka, Káča a Péťa, se kterými se dobrovolníci určitě setkají.

J: Od holek víme, že se děti mohou setkat s nejrůznějšími profesemi. Od "tradičních" jako hasič, lékařka, fotografka, právník, až po profese, které vznikly až v posledních letech – jako lektorka kybernetické bezpečnosti, koučka, zakladatel start-upů, investor apod. Z dosavadních zpětných vazeb víme, že pro děti jsou zajímavé zejména profese z oblasti IT, zdravotnictví, psychologie nebo práva. Zároveň si děti u spousty profesí nedokážou představit, co ta práce obnáší a co vše se dá dělat. Proto je skvělé, když jim dobrovolník rozšíří obzory a ukáže, že možnosti jsou nekonečné.

Co je nejdůležitější si uvědomit, když chci jít před třídu a žádnou takovou zkušenost zatím nemám? 

S: Že pro žáky to bude zajímavé vytržení ze stereotypu tak jako tak, na druhou stranu tím ale nelze utáhnout celou hodinu. Je dobré zamyslet se nad tím, proč tam vlastně jdu a co od toho čekám, a předem se připravit na to, co nejlepšího a co nejhoršího se může stát. Občas se říká, že děti jsou horší a horší, ale...

J: ...nejsou, jen se mění svět jako takový. Nemůžeme čekat, že se nezmění fungování a názory žáků. Žáci mají mnohdy vyšší nároky na učitele a právě jeho přehled o praxi a technologiích. V tomto má dobrovolník výhodu, protože právě to může na školu přinést on. Doporučuju se na začátek zeptat samotných žáků, co by je zajímalo (pomoct jim můžete uvedením příkladů nebo tím, že to napíšou na papír), a dát tomu v hodině prostor.

Den pro školu_do Aktualit Intranetu ČS

Máte nějaké doporučení, jak si Den pro školu připravit, aby byl zábavný a měl efekt?

S: Určitě bych doporučila zapřemýšlet nad svými školními léty – jací učitelé mi přišli nejzajímavější, kdo mě toho nejvíc naučil, co pro mě bylo nejdůležitější a proč. Když si tyto klíčové prvky sama analyzuju a popíšu, získám malý návod, jak svou první hodinu vystavět.

J: Rozumím tomu, co říká Sandra, zároveň to může být pro někoho velmi náročný proces. Možná bude jednodušší vybavit si, co mě jako studenta fakt nebavilo a štvalo, a vyvarovat se tomu. Nikoho nebaví dlouhé monology. Diskuze a abstraktní myšlení jsou fajn, ale menší děti na to často ještě nemají potřebné dovednosti. Vlastně bude nejlepší, když se podíváte na přípravu pro dobrovolníky, kterou jsme se Sandrou připravily na web Dne pro školu

Odnášíte si samy nějaký poznatek, kterým vás práce na pilotní fázi Dne pro školu obohatila?

J: Myslím, že pro nás bylo hodně přínosné dát dohromady právě tuto základní přípravu pro dobrovolníky. Pro nás obě bylo těžké najít hranici mezi tím, co všechno by měl dobrovolník vědět předem a na co by se měl připravit, a naopak co už je moc a dobrovolníka tím nebudeme zatěžovat. Nechceme z nich totiž dělat učitele. A já mám radost, že se zatím v pilotu neobjevil nikdo, kdo by měl pocit, že jde učitelům "ukazovat, jak se to učení správně dělá". Bála jsem se totiž, že taková motivace se u některých objeví. Naštěstí se ukázalo, že má obava nebyla na místě, a že dobrovolníci s učiteli skvěle spolupracují.