Nadace Nadace ČS

Nadační snídaně se věnovala tématu rovných šancí ve vzdělávání

Nadační snídaně se věnovala tématu rovných šancí ve vzdělávání
Hosté sdíleli své zkušenosti a příběhy dobré praxe.

Jak pomáhat dětem, které nemají rovný přístup ke vzdělávání? To bylo hlavním tématem druhé nadační snídaně, na které vystoupili sociolog Daniel Prokop, ředitelé základních škol Marie Gottfriedová a Karel Handlíř, Lucie Plešková z Platformy pro včasnou péči, Magdalena Karvayová z Awen Amenca, Zuzana Ramajzlová z Člověka v tísni Kamila Drtilová z Eduzměny.

V České republice má velký vliv na dosažené vzdělání dětí to, do jaké rodiny a jakého socio-ekonomického prostředí se narodí. Studie Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity, kterou pro naši Nadaci zpracovala společnost PAQ Research, poukazuje na skutečnost, že největší problémy se vzděláváním mají děti, které bydlí v nestabilním či nebytovém prostředí.

"Data ukazují, že školní neúspěšnost je regionálně závislá na faktorech jako je bytová nouze nebo exekuce, tím lze vysvětlit asi polovinu vzdělávací neúspěšnosti,“ řekl autor studie Daniel Prokop. "Nicméně v ČR máme i obce, které mají daleko lepší výsledky ve vzdělávání, než odpovídá míře exekucí. Jedním z měst je například Krnov,“ dodal Prokop.

Příběh krnovského úspěchu

V roce 2008 se město Krnov rozhodlo zrušit jednu segregovanou základní školu a místní žáky rozdělit mezi čtyři další základní školy. "Naše škola byla původně trochu elitní, romské žáky jsme vůbec neměli a ze všech krnovských škol k nám jich přišlo nejvíc. Na začátku to byl kulturní střet na obou stranách,“ popsal ředitel ZŠJN Karel Handlíř.

Pro děti z vyloučených lokalit proto založili doučovací klub, posléze do něj začaly chodit i další děti. O pár let později začalo při základní škole fungovat centrum pro maminky s dětmi ve věku 3 – 6 let, které nechodily do mateřských školek. "Postupem času chtělo do naší školy čím dál více romských dětí, takže nám hrozilo, že se staneme segregovanou školou. Po konzultaci s městem jsme se proto rozhodli převést naše zkušenosti i na další krnovské školy a funguje to skvěle – děti zůstávají na svých školách, pravidelně se setkáváme s dalšími řediteli, pedagogové navzájem sdílejí své postřehy z výuky a děláme pro ně různá školení,“ dodal Karel Handlíř.

Problematiku segregace dětí řeší i pilotní projekt Eduzměna na Kutnohorsku, jak popsala Kamila Drtilová: "Na Kutnohorsku působíme rok a čtvrt a mapujeme situaci. Vidíme, že převládá tradiční přístup ke vzdělávání Romů, plný předsudků. Děti směřují jen do vybraných škol, ve školkách romské děti prakticky nevidíme. Založili jsme proto novou pracovní skupinu, jejímž cílem je aktivně zapojit romskou komunitu.“

 

Důležitá je motivace rodičů

Trochu jinou cestou se vydala organizace Awen Amenca z Ostravy. Koordinátoři chodí do vyloučených lokalit a edukují a motivují romské rodiče k tomu, aby děti nepřihlašovali na segregované základní školy. "Nejdůležitější je poskytnout rodičům naději. Spousta z nich žije v temnotě a nevěří, že by se jejich dítě mohlo stát třeba právníkem nebo učitelem. Berou to tak, že dítě splní povinnou školní docházku a tím to končí. My si s nimi povídáme, koučujeme je a naše práce nese výsledky – od roku 2014 se na běžné základní školy přihlásilo okolo 800 romských dětí,“ uvedla Magdalena Karvayová z Awen Amenca.

Organizace Awen Amenca je také jedním z členů nově ustavené Platformy pro včasnou péči, kterou spoluzakládala i naše Nadace. Platforma sdružuje asi čtyřicítku organizací, jež podporují znevýhodněné děti ve věku do 8 let. "Ukazuje se, že programy předškolní péče jsou jedny z nejefektivnějších aktivit na boj s nerovnostmi ve vzdělávání. V České republice jsou tisíce znevýhodněných dětí v předškolním věku. Věříme, že pokud se jim dostane včasné a kvalitní podpory, jejich startovní vzdělávací čára může vyrovnat s ostatními dětmi,“ řekla na online snídani Lucie Plešková z Platformy pro včasnou péči.

"Jsem moc rád, že tu zazněly informace o řadě intervencí a programů, které jsou relativně levné a podle naší studie se investice do nich vyplatí, i kdyby měly pomoct jen desetině znevýhodněných dětí,“ zakončil Daniel Prokop.

Prezentace všech hostů si můžete prohlédnout pod tímto odkazem.