Ostatní Aktuálně.cz

Miroslav Hřebecký: Bojím se, že se teď bude učit jen matematika či jazyky

Miroslav Hřebecký: Bojím se, že se teď bude učit jen matematika či jazyky
Rozhovor s programovým ředitelem EDUin pro Aktuálně.cz.

Ministr školství Robert Plaga oznámil, že žáci nemusí probrat vše, co se v předchozím ročníku kvůli koronaviru nestihlo. Neukazuje se tedy, že se na školách učí něco, co vlastně žáci nepotřebují, když to najednou - ač kvůli naprosto výjimečné situaci - ve škole probírat nemusí? 

Musíme vycházet z toho, že se stala zcela mimořádná událost. Pokud vypadly tři měsíce školní docházky, tak je jasné, že se to někde projevit musí. Ale k vaší otázce: když jsem si četl obsah průvodního dopisu, se kterým ministerstvo rozesílalo školám manuál, jak mají postupovat, tak v něm je mimo jiné řečeno, že se má stávající stav vzít jako určitá příležitost k revizi a redukci vzdělávacího obsahu. Dlouhodobě se shodujeme - minimálně my, kdo se pohybujeme ve vzdělávací politice - na tom, že učivo je informačně strašně přehlcené a je potřeba ho redukovat, abychom mohli učit to, co je skutečně důležité, ale zároveň se starat o to, aby se to naučila drtivá většina žáků. A ne jako nyní to jen odučit, odškrtnout si to a běžet dál. To nejsou dostihy. 

Ministr Plaga řekl, že školy by se měly zaměřit na základní látku a předměty, jako jsou jazyky či matematika. 

To mě trápí. Kdysi jsme si řekli, že máme vést žáky především ke klíčovým kompetencím. A to v tom teď nevidím. Obávám se, že ti, kdo psali manuál, dělají, jako by se to nestalo. Tak se ptám, kde jsou ty klíčové kompetence? Proč zrovna matematika, čeština a cizí jazyk? Protože se z toho dělají přijímací zkoušky? Pro různé žáky budou klíčové různé předměty. Pro mladého nadějného hudebníka bude určitě klíčová hudební výchova, nikoliv matematika. 

Obáváte se, že minimálně na začátku školního roku to může sklouznout k tomu, že se bude dohánět to, co se promeškalo v češtině, matematice a cizích jazycích, na úkor například mediální výchovy, občanské výchovy, tělocviku, výtvarné výchovy a podobně?

Přesně tak. A když zbude nějaký čas, tak tam přidáme trochu chemie, biologie, fyziky, ale výchovy jako by neexistovaly. A pojede se opravdu čeština a matematika, protože ty jsou u přijímacích zkoušek. A na tom je krásně vidět, jak jednotné přijímací zkoušky ovlivňují učivo základních škol. Ostatně bylo to vidět už na tom, koho jsme jako prvního pustili do znovuotevřených škol, tedy deváťáky. Proč? Aby se doučili na přijímací zkoušky. To, že máme třicet procent dětí, které přijímací zkoušky nedělaly a byly přijaté na učiliště, nikoho nezajímalo. 

Co to bude znamenat pro žáky, pokud do nich ve školách budou opravdu hustit jen matematiku a jazyky a budou ochuzeni třeba o výchovy?

Myslím si, že to bude rozdílné škola od školy. Abych ale nenasazoval panu ministrovi psí hlavu, tak musím říct, že v manuálu je spoustu dobrých a zajímavých věcí. Mimo jiné je tam apel na učitele, že se mají zaměřit především na to, co žáci umí, a ne lovit to, co neumí. Mají je podpořit a navázat tam, kde skončili. To znamená maximálně individualizovat výuku a podobně. Tohle jsou všechno věci, které jsou dobré. Záleží na školách, jak to uchopí. Věřím tomu, že spoustu rozumných ředitelů škol se to bude snažit kousek po kousku rekonstruovat a bude zohledňovat, jaké žáci měli podmínky, protože byly v jednotlivých rodinách diametrálně odlišné. Na základě toho můžeme očekávat, že diametrálně odlišná bude i úroveň znalostí jednotlivých žáků. Na druhou stranu jsme po prázdninách. I kdyby nebyl koronavirus, tak prostě po dvouměsíčním resetu stejně většina žáků začíná v mnoha předmětech nanovo. Když jste přišel v září do první hodiny a zeptal jste se žáků, co dělali minulý rok s předchozím učitelem, tak jste se dozvěděl, že nic. Když jste zkoušel jejich znalosti testovat, tak jste zjistil, že efektivita frontální výuky informačně přebušeného učiva je dost mizerná. Jestli někdo měl dvouměsíční prázdniny a někdo de facto pětiměsíční, tak to možná zase takový rozdíl nebude. 

Celý rozhovor naleznete zde