Každý případ se mě osobně dotýkal, přiznává tvůrce seriálu Ochránce
Záměrem autora seriálu Ochránce bylo vzbudit maximální zájem o problémy, s nimiž se každý den ve školách potýkají žáci, jejich učitelé i rodiče. Michal Reitler za tento svůj počin letos obdržel speciální Cenu Nadace České spořitelny. „Seriál mohl, a o to jsme stáli především, přispět ke vzájemnému pochopení častých stran konfliktu ve školách,“ říká televizní producent, scenárista a dramaturg Michal Reitler v rozhovoru pro naši Nadaci.
Co bylo hlavní pohnutkou k tvorbě seriálu otevírajícího debatu o problémech, které otřásly českým školstvím?
Naší hlavní myšlenkou bylo vstoupit do světa, o kterém si všichni myslíme, že víme, jak funguje, nebo jak fungovat má. Ve školách denně svádí boj s přesilou nenápadní hrdinové, naše děti. Jako rodiče jsme v této zásadní roli amatéry. Jedinými profesionály jsou v tomto oboru učitelé. Ne vždy si to jako rodiče uvědomujeme, ne všichni učitelé jsou skutečnými profesionály. Záměrem bylo vzbudit maximální zájem. I proto jsme zvolili žánr kriminálky a Lukáše Vaculíka jako klíčovou figuru vyprávění.
Do jaké míry dle vašeho názoru seriál přispěl k diskuzi o problémech v českém školství?
Seriál mohl, a o to jsme stáli především, přispět ke vzájemnému pochopení častých stran konfliktu.
Co pro vás ocenění od NČS znamená?
Především veliké překvapení. Nebývá zvykem, aby hraný obsah vyvolal až takto významné ocenění odbornou veřejností.
Jak se chystáte naložit s finanční odměnou, která se k ocenění váže?
Případy domácího násilí za poslední roky akcelerované covidem-19 razantně narostly. Jeho svědky nebo dokonce obětí jsou velmi často děti. Rozhodl jsem se proto finanční odměnu věnovat Centru Locika. Usilují o pomoc rodičům i dětem. Usilují o nastolení bezpečí, vzájemného respektu, zdravých vztahů. Rád bych jim za jejich vytrvalé úsilí o lepší život dětí poděkoval heslem z Ochránce: Jsou to naše děti.
Seriálový Ochránce řešil celou řadu případů, který z nich se nejvíce dotýkal vás osobně?
Mě se každý týkal osobně, jakmile jsme se rešeršemi dobrali detailu. Mám-li ale vypíchnout ty, které mohly vložit do hlav nás, rodičů, něco nesmazatelně, pak je to velmi důležitý, ač nenápadný, díl Andílek. Dětí z velmi špatný rodinných poměrů, často z prostředí, kde jsou svědky domácího násilí, je obrovské množství. Těm šťastnějším z nás se pak takové děti jeví jako nezvladatelné a jejich matky jako neschopné. Rovněž jsem moc rád, že se nám podařilo dílem Veřejný nepřítel dát široké veřejnosti vědět, že každý učitel, který vezme naše děti mimo školu, je hoden našeho největšího obdivu. Nebo že mimořádně nadané dítě se cítí často samo na světě. Nebo že nerovné vztahy na školách jsou silně rozšířené a mnohými tolerované.
