Učitelé & ředitelé Michal Prokeš

Jan Straka: Jediná jistota je teď nejistota

Jan Straka: Jediná jistota je teď nejistota
Další z rozhovorů pro naši výroční zprávu je se spoluředitelem organizace Učitel naživo. Jak pandemie ovlivnila jejich činnost, jak ji ovlivní do budoucna?

Tento rozhovor vzniká v době nouzového stavu. Jak situace zasáhla Vaši organizaci?

Prvních pár týdnů od vyhlášení nouzového stavu to bylo velmi intenzivní. Hrozbu jsme vzali vážně a opatření jsme začali zavádět ještě před vyhlášením nouzového stavu, od poloviny března jsme už celou organizaci převedli čistě na online provoz. Hlavně v prvních týdnech byly maratony online porad velký zápřah, ale postupně jsme si na nový režim zvykli a je dobře vidět, že přinesl i pár zajímavých inovací v našem interním fungování. V programech Učitel naživo a Ředitel naživo jsme se rozhodli vše, co šlo, překlopit do onlinu, což byla velká výzva vzhledem k tomu, že většina naší činnosti stojí na setkávání a sdílení. Pár setkání jsme zrušili ale většinu věcí jsme udrželi v běhu, takže naši průvodci začali okamžitě pracovat na  překlopení výukových a sdílecích bloků do online formy. Už v březnu začaly probíhat online semináře, část učitelů začala i praxi s dětmi na školách dělat online, rozjelo se čilé sdílení zkušeností na Slacku a účastníci Ředitele naživo se začali scházet na pravidelné “čaje o páté”, kde si vyměňují zkušenosti s krizovým řízením školy. Máme velkou radost, s jakou vervou se do toho všichni pustili, a vidíme jakou sílu má ta profesní komunita, když lidé sdílí a navzájem si jdou příkladem. Zároveň máme velké štěstí, že za námi stojí silní donoři, kteří nám důvěřují, takže jsme se teď mohli zcela zaměřit na to, abychom byli našim učitelům a ředitelům co největší oporou.

Jaký bude mít pandemie dopad na Vaši činnost v budoucnu?

Pokud disrupce školství potrvá, je jasné, že bude důležité směřovat ještě více energie do výuky, setkávání a sdílení na dálku a přes online nástroje, což byla v Učiteli naživo i Řediteli naživo dosud spíše okrajová záležitost. Teď jsme si ověřili, že jsme schopni velmi rychle vytvořit modely fungování, díky kterým takový způsob učení dává smysl. Je to výzva, ale naplňuje nás velkou radostí, když vidíme, jak se do toho učitelé a školy opírají, jak vymýšlejí způsoby zapojování znevýhodněných žáků, jak se snaží ulehčit přetíženým rodičům, s jakou poctivostí teď promýšlejí jaké typy zadání a aktivit posilují motivaci, spolupráci a autonomii dětí. Ty první týdny ukazují, že se i v tomto režimu dá udělat spousta dobrého. Pokud se děti vrátí do škol poměrně rychle, bude ten akcent nejspíš ještě posunutý - do sdílení zkušeností, vychytávání toho, co krize odhalila a co nám umožňuje dělat dál. Na úrovni organizace je docela zajímavá otázka, jak se pandemie i ekonomická situace propíše do českého filantropického prostředí. Může to jít mnoha směry, snažíme se na to připravit a poctivě promýšlet různé scénáře pro další roky. Je ale fér říct, že jediná jistota je nejistota a moc se toho namodelovat nedá.

Co pozitivního může krize přinést?

Potenciálně to může být velký impuls pro celou vzdělávací soustavu. V krizi se poměrně jasně vyjevují různá hluboká omezení a nedostatky starých pořádků ve školství. Je pro nás důležité si upřímně popisovat, na jaké nedostatky krize ukázala, aby se systém jen nevrátil do starých zajetých kolejí, kde se například školám i učitelům běžně dostává jen mizivé profesní podpory a kde se spolupráce a leadership systematicky nebudují. Byla by velká škoda, kdyby jediné, co z této situace vyjde, bylo víc školení na používání online nástrojů pro učitele. Jádro té výzvy totiž podle nás spočívá hlavně v důvěře a spolupráci mezi učiteli, dětmi, řediteli a rodiči a ve vyjasňování toho, co je ve škole skutečně hodnotné. Pro nás to ještě posiluje ten akcent na podporu, spolupráci a leadership na všech úrovních vzdělávací soustavy, který máme od začátku, a věříme, že v tom dokážeme sehrát pozitivní roli.

Jak podle Vás na tuto situaci zareagovaly školy, jak učitelé?

Vypadá to, že se to nesmírně liší škola od školy. To samo o sobě možná poukazuje na to, jak málo systematické podpory školy i učitelé mají - ozývá se, že ta podpora tam prostě není, že v tom byl celý sektor ponechán skoro o samotě. To potom samozřejmě dopadá tak, že jsou velké nerovnosti v tom, jak školy reagují na takovou krizi. Když se ale podíváme na školy a učitele v Učiteli naživo a Řediteli naživo, je tam vidět obrovské odhodlání z toho vykřesat co nejlepší podporu dětem, učitelům a rodičům. V Učiteli naživo naši zkušení průvodci přetavili programy, které jsou celé koncipované jako intenzivní potkávání a sdílení, do online bloků zaměřených na smysluplné učení na dálku. Ředitelé a zástupci v Řediteli naživo si vybrali několik klíčových témat a začali se jimi zabývat: například jak dávat zpětnou vazbu v této situaci, jak pracovat s dětmi, které se nemohou zapojovat do online výuky, nebo jak se připravovat na znovuotevření. Je tam spousta dobrého, z čeho se dá i do budoucna čerpat. Zároveň je třeba říct, že to byl teď dva měsíce velký zápřah a všichni si potřebují trochu oddechnout.

Když se ohlédnete za loňským rokem, kam se posunula Vaše organizace? Jaké byly největší úspěchy?

Uplynulý rok pro nás byl v mnohém zlomový. Udělali jsme velké kroky k tomu, abychom mohli rozjet skutečně systémovou spolupráci a aby naše know-how v učitelské přípravě mohlo začít sloužit ve spolupráci s veřejnými institucemi - v této fázi konkrétně s Univerzitou Pardubice. Ředitel naživo rozjel historicky první ročník a účastníci jsou podle všeho nadšení, z toho máme velkou radost. Velká věc je pro nás profesionální evaluační tým, který odborně vede renomovaný sociolog Daniel Prokop a díky kterému dokážeme čím dál lépe měřit dopady naší práce na ředitele, učitele i děti. A je vidět, že pro nás ten rok byl transformační i jako pro organizaci, kdy jsme po třech letech hodně překotného růstu a nabírání lidí napřeli spoustu energie do stabilizace, profesionalizace, procesů. Ve všech ohledech nás ještě čeká kus cesty, ale cítíme že jsme na tu cestu čím dál lépe vybavení a pokračující podpora od našich velkých partnerů nám v tom hodně pomáhá.


Jan Straka je společně s Martinem Kozlem spoluzakladatelem a spoluředitelem neziskové organizace Učitel naživo, jejímž cílem je proměna českého vzdělávacího systému prostřednictvím podpory učitelů a ředitelů. Učitel naživo byl původně projekt Nadace České spořitelny (resp. sesterské Nadace Depositum Bonum), který s výraznou podporou Nadace funguje od roku 2018 autonomně. Vystudoval politické a společenské vědy na Harvardu. Pracoval v think tanku IDEA, kde se podílel na strategických analýzách českého vzdělávacího systému.