Nadace Nadace ČS

Hosté naší snídaně diskutovali o kolektivním dopadu ve vzdělávání. Je to změna, která má prospět všem

Hosté naší snídaně diskutovali o kolektivním dopadu ve vzdělávání. Je to změna, která má prospět všem
Kolektivní dopad ve vzdělávání byl tématem další nadační online snídaně.

O kolektivním dopadu se hodně mluví, ale je to stále tak trochu Yetti – všichni o něm slyšeli, ale málokdo ho viděl nebo zažil a každý si ho představuje jinak. Jak převést myšlenky kolektivního dopadu do praxe, diskutovali hosté další online snídaně Nadace České spořitelny.

"Každý, kdo se někdy snažil o nějakou společenskou změnu, neodbytně narazil na skleněný strop. Ukázalo se, že jednotlivec nebo samotná organizace se musí začít vnímat jako součást širšího ekosystému. Pokud nedojde k vnímání sebe sama jako ekosystémového hráče, jakožto někoho, kdo pracuje jedině v synchronizované spolupráci s dalšími aktéry, změna se nestane,“ upozornil člen správní rady Nadace České spořitelny Ondřej Liška

Principy kolektivního dopadu by podle ředitelky SKAV a předsedkyně Rady Partnerství 2030+ Silvie Pýchové mohly přinést odpovědi na nedořešené otázky, které se týkají vzdělávací politiky a různých problémů českého vzdělávacího systému, na které se nedaří společně reagovat. Mezi tato pravidla patří společné nastavení realistických cílů, stanovení indikátorů, které budou hodnotit dopad, nalezení shody a koordinace mezi různorodými aktéry a také potřeba silné páteřní podpory. Tu v případě Partnerství pro vzdělávání 2030+ poskytuje právě SKAV

Klíčová je vzájemná komunikace

Předseda Asociace krajských vzdělávacích zařízení Jiří Holý doplnil, že po mnoha letech určité stagnace se podařilo nalézt shodu v tom, jak vést školy ke zlepšování výsledků dětí. Přestože některé aktivity byly v běhu, zapojené organizace si nedokázaly uvědomit široký kontext a intenzivní spolupráci všech aktérů. "Nejvýznamnějším aktérem ve vzdělávání jsou školy a pokud námi navrhované změny nepřijmou za své, tak se nic nestane. Nejdůležitější je tedy komunikace s nimi."

lISKA ONLINE SNIDANE

Principy kolektivního dopadu se snaží na Kutnohorsku aplikovat Nadační fond Eduzměna. Jeho zástupkyně Dana Moree uvedla: "Abychom mohli iniciovat změnu, je potřeba vést diskuzi napříč společností. Právě tak to dělá Eduzměna, do terénu vstupujeme hodně participativně. Pokud se bavíme o vzdělávání, je potřeba, aby samy děti řekly, co potřebují. To je podle mě podmínka nutná ke kolektivnímu dopadu. Díky analýzám potřeb je možné přichystat intervence na míru a posouvat tak ochotu ke změně. Průběžně celý proces evaluujeme a podporujeme ho kvalitativními výzkumy."

Jan Dolínek, výkonný ředitel EDUin a zároveň jeden ze spolupracovníků Eduzměny, zdůraznil, že důležité je, aby všichni účastníci měli dost informací, kterým bezpečně rozumí. "Je také potřeba se ptát, jak obrousit lídra, aby byl mezi aktéry „neviditelný“. V Eduzměně na to jdeme pomocí pracovních skupin, které jsou dobrým nástrojem a umožňují zastupitelnost."

PYCHOVA

Můj versus naše

Jaromír Beran z ministerstva školství připomněl, že české školství je typické velkou mírou decentralizace, a je tudíž vhodným prostředím pro kolektivní dopad. Zbývá najít cestu, jak tento princip včlenit do práce rezortu školství. "Je také podstatné řešit, jak zapojit učitele a ředitele, kteří zatím stojí mimo. To považuji za největší výzvu, na kterou by měl kolektivní dopad odpovědět."

Vedoucí expert Partnerství pro vzdělávání 2030+ Vladimír Srb k tomu dodal: "Navzdory existenci mnoha organizací, které přímo nebo nepřímo podporují školy, a navzdory poměrně vysokým investicím, se vzdělávací výsledky ani snižování nerovností mezi dětmi nelepší." Problémem podle něj je, že řada organizací má podobný záběr, a přitom o sobě vzájemně nevědí nebo nespolupracují efektivně. 

Nejkritičtějšími místy spolupráce na kolektivním dopadu jsou podle hostů vzájemná důvěra, empatie a vzdání se "mého" ve prospěch "našeho". "Kolektivní dopad je možný za předpokladu zralosti prostředí a jednotlivých aktérů. Je potřeba dál pracovat na tvorbě bezpečného prostředí, kde můžeme mluvit o svých slabinách, které doplní někdo silnější. Touha po pozitivní změně funguje jako skvělý motor," řekl Ondřej Liška

Celou debatu je možné zpětně zhlédnout na našem Youtube kanálu.