Ostatní Chytrecesko.org

Dějiny je třeba pochopit, ne se je našprtat, radí moderní dějepisáři v reportáži pro Chytré Česko

Dějiny je třeba pochopit, ne se je našprtat, radí moderní dějepisáři v reportáži pro Chytré Česko
Přinášíme reportáž z projektu Chytré Česko, který podporujeme

Dlouho do noci posedává vystresovaný student na pohovce a zoufale vykřikuje: "Gaius Julius Caesar překročil řeku Rubikon a řekl..." A pokaždé se splete, co vlastně starověký římský vládce řekl. Už v roce 1937 tak český film Jarčin profesor s humorem ukazoval, jak hluboké kořeny má na českých školách výuka dějepisu zaměřená na šprtání dat, osob a jednotlivých událostí. A také to, proč ho školáci považují za nudný a zbytečný. Když se ale dějepis pojme jako laboratoř ke zkoumání historických příběhů, příčin a souvislostí, mění se v zásobárnu zkušeností, které inspirují i varují.

Více než polovina žáků devátých tříd a přes 60 procent středoškoláků uvádí, že by výuka moderních dějin od roku 1945 měla být na školách zábavnější. Česká školní inspekce jejich názor přináší ve své zprávě z roku 2016. Oslovení teenageři by uvítali i to, aby učitelé dějepisu kromě výkladu častěji používali i zajímavější podobu výuky, hlavně exkurze, filmové dokumenty, návštěvy muzeí, besedy s pamětníky či tvůrčí projekty.

Přestože jsou osnovy dějepisu zmodernizované a vedou pedagogy ke kreativitě a k aktivnímu zapojování žáků při výuce, praxe mnohdy zůstává postaru "faktografická", jak upozorňuje profesor Zdeněk BenešÚstavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Přes deset let byl předsedou oborové rady Didaktika dějepisu, měl tedy vliv na to, jak by se měl dějepis učit. Napsal také několik moderně pojatých učebnic dějepisu.

V porozumění dějinám spatřuje nástroj proti manipulacím či dezinformacím. "Kdy je člověk nejmanipulovatelnější? Když vás uzavřu do přítomnosti. Jakmile nemáme minulostní a budoucnostní srovnání, ztrácíme orientaci a snadno se přidáme k někomu, kdo nám nějaký ‚jasný‘ směr nabízí," varuje v rozhovoru pro časopis Komenský, který vydává Masarykova univerzita pro učitele základních škol. Podle něj význam dějepisu roste v nynější éře "postpravdivosti", hoaxů a fake news.

"Naprostou většinu informací, jež k nám doléhají, nemáme možnost ověřovat. Pouze na základě svých znalostí a zkušeností jim přikládáme tu či onu míru věrohodnosti," upozorňuje Beneš. Varuje také před jednou "historickou pravdou", která například v éře komunistického Československa sloužila jako mocný nástroj. Už dříve proto v pořadu České televize Historie.cs vybídl k diskusi nad historií a jejím vnímáním z mnoha pohledů, což se vylučuje se převládajícím výkladem od tabule.

V historické zkušenosti žáků a studentů často chybějí nejbližší kapitoly, tedy nedávná minulost, která se nejvíc dotýká jejich životů. Česká školní inspekce zjistila, že pouhá třetina dějepisářů dotáhne výuku do událostí roku 1989, do současnosti se dostane jen desetina. Přitom 27 procent z nich inspektorům odpovídalo zcela kladně a 55 procent spíše kladně na dotaz, zda by soudobé dějiny měli být prioritou jejich předmětu. Mnozí ale mají s jejich výukou potíž, jen pomalu se to zlepšuje s novějšími a zajímavými učebními materiály. Často je ale obraz stejný jako dříve. Dějepis se učí chronologicky, spoustu hodin studenti věnují pravěku, případně antických dějinám.

Jak se dá učit dějepis moderněji? Přečtěte si po rozkliknutí celou reportáž od Zuzany Hronové z projektu Chytré Česko - společného projektu Nadace České spořitelny a portálu Aktualne.cz

dejiny chytre cesko